Jiří Kolář Doubravický: Jak se pan Čirůvka uzdravil (Čtení ze šuplíku)

Panu Čirůvkovi se neudělalo dobře. Začal ho bolet žaludek, játra, plíce, ledviny, záda a přestal úplně chodit. Nezbývalo než přivolat lékaře, což zařídil jeho věrný přítel pan Opěnka.

Přišel lékař, prohlédl pacienta a nařídil převoz do nemocnice. V nemocnici se pacientovi dostalo náležité péče a vyšetření všech orgánů, ale na nic se nepřišlo. Pan Čirůvka si ale nepřestával stěžovat, a tak se sešlo konsilium lékařů specialistů, aby posoudilo situaci. Jeden na žaludek, druhý na játra, třetí na plíce, čtvrtý na ledviny, pátý na záda, šestý na pohybové ústrojí. Nenašlo se nic. Zbývalo jen vyšetření na radiodiagnostickém oddělení, kde jej protahovali jakýmsi tunelem, který měl všechno zjistit, ale nezjistil nic.

Pan Čirůvka byl tedy poslán zpět domů, což dotyčný kvitoval hlasitými protesty, neboť se cítil stále churav, ale nic nepomohlo. Pan Čirůvka se ocitl tak znovu v posteli svého staromládeneckého bytu. A tu uprostřed svých potíží dostal spásný nápad. Což nečetl kdysi, že existuje druh léčby zvané zooterapie, totiž léčba zvířaty spočívající v jejich blízké přítomnosti, těsném kontaktu, hlazení, pohledu z očí do očí atd.? Jenom kde takové zvíře najít? O žádném nevěděl. Venku sice chodila spousta psů na vodítku s páníčky, ale to se nezdál být vhodný způsob. A navíc pan Čirůvka nemohl chodit.

Když se svěřil svému příteli Opěnkovi, ten řekl, že o několika psech by věděl. Dále poučil pana Čirůvku, že léčba pomocí psů se nazývá kanisterapie. "Já bych nejradši zlatého retrívra. To je trpělivý, laskavý a hodný pes," řekl pan Čirůvka.

A skutečně, netrvalo ani týden a přítel Opěnka přivedl krásného zlatého retrívra, jako vymalovaného z kynologické knížky. A hned se pan Čirůvka pustil do kanisterapeutické léčby. A protože měl psy odedávna rád, nebyl to žádný problém. Začal psa hladit, drbat za ušima, promlouvat na něj a laskat se s ním. Jak mu sdělil přítel Opěnka, pes byl k tomu účelu vycvičen a vychován v jednom kynologickém ústavu, kde léčil hlavně nemocné děti a starší lidi.

Psí terapie se konala ještě několik dní a hle, pan Čirůvka se cítil mnohem líp. Ale ještě to nebylo ono.

"Potřeboval bych ještě koně," řekl příteli Opěnkovi.

"Tak to bude hippoterapie," řekl pan Opěnka.

Jenomže kde vzít tak vhodného koně? Přítel Opěnka si opět věděl rady. "Mám známého chovatele koní ve státním hřebčíně v Kladrubech," pravil a jal se jednat.

Ani ne za týden zastavilo před bydlištěm pana Čirůvky auto s přívěsem ve tvaru vysoké krabice, jaké se používají k přepravě koní. Pan Opěnka a jeho známý chovatel z kladrubského hřebčína otevřeli dveře pojízdné konírny a z jejího nitra důstojně vystoupila krásná pětiletá čistokrevná klisna Lili a vznešeně se rozhlédla kolem. Samozřejmě se ihned sešel houf zvědavců z okolí i z paneláků, kde pan Čirůvka bydlel.

Teprve teď nastala ta obtížná chvíle, jak dopravit sličnou klisnu Lili do šestého patra paneláku, kde pan Čirůvka bydlel. Do výtahu se Lili nevešla, a tak nezbylo než dostat ji do šestého patra po schodech. Našlo se však dost dobrovolníků, kteří panu Opěnkovi a chovateli vydatně pomáhali, tlačili a tahali klisnu po schodech patro po patře, až se po nadlidském úsilí ocitli v šestém patře. Je třeba dodat, že Lili byla k podobným akcím cvičena, ale jít po schodech do šestého patra paneláku ji ještě nikdo nikdy neučil.

Pan Čirůvka už byl celý netrpělivý a rozechvělý z toho hluku na chodbě a byl zvědav, koho mu přivedou. "Kůň, sláva!" zvolal nadšeně, když se kobyla objevila ve dveřích. A Lili, jako by předvídala, co se od ní očekává, přišla k posteli pana Čirůvky a na koňařův pokyn "Lilinko, klekni!" si poslušně klekla a nechala se od pana Čirůvky hladit, laskat a poplácávat po šíji. "To stačí," řekl po chvíli pan Čirůvka, když se dost s kobylkou nalaskal a potěšil. Lili za doprovodu koňaře odešla a zvenku bylo slyšet už jen její vzdalující se koňská kopyta na schodech.

Pan Čirůvka s panem Opěnkou osaměli. "A pak se říká, že nevědecké metody nikam nevedou," řekl pan Čirůvka a čile vstal z postele cítě se zcela zdráv. Oba pánové pak odešli do hostince U Bystrého vola, aby společně oslavili páně Čirůvkovo uzdravení.

Rubrika: Čtení ze šuplíku, Povídky