Jaromír Komorous: V karanténě (Čtení ze šuplíku)

11.06.2020

Ještě se koukám na vaše hoře,

ještě mám nabito.

Do zorniček padá ulice,

skrz mříže směje se Žito,


nechápaje mé vyloučení. Ani já.

V kočáře kohouty ve jhu,

ohlávky spletené z devětsilu,

hřebínky z papíru.


Zatímco kouzelník zevluje,

nám tu všem dochází kyslík,

aniž jsme si cokoliv dokázali,

končíme v množině zbytných.


Ještě se koukám na vaše hoře,

přemýšlím, kdo na tom líp.

Žito mi nedodal optimismu,

ani tah s Václavem nevyšel.


Pod koněm chystá se zmrtvýchvstání,

ze střepů slepený pohár.

Nevěřím, že bude nepropustný.

Nevěřím, že byl kdy Ježíše,


a jestli by bylo platné,

kdyby nás vypustili.

Peří je odráno dávno,

jen si je, holátko, chytni!

Ilustrace - Květa Monhartová: Zlomky času

© 2020 Západočeští spisovatelé za časů viru. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky